Bedřich Smetana, slavný český hudební skladatel, dirigent, klavírní virtuos, pedagog a jeden ze zakladatelů české národní opery se narodil dne 2. března 1824 Barboře a Františku Smetanovým v litomyšlském zámeckém pivovaru. Ten měl František v nájmu od hrabat Valdštejnů, a proto rodina bydlela v pivovarském služebním bytě.

Malý Bedřich v letech 1829–1831 navštěvoval místní piaristickou školu. S hudbou se setkával od útlého dětství. Otec František, sám zaujatý hudebník a člen amatérského kvarteta, obstaral synovi housle a nechal ho učit hře na klavír. Šestiletý Bedřich poprvé vystoupil jako klavírista 4. října 1830 na hudební akademii litomyšlských filozofů. Poté byl zván Valdštejny ke koncertování na zámku. Do této doby spadají i první Bedřichovy kompoziční pokusy. Roku 1831 se Smetanovi odstěhovali do Jindřichova Hradce, kde si skladatelův otec najal tamní pivovar.

Když Bedřich dokončil gymnaziální studia, vzepřel se přání otce stát se úředníkem a definitivně se rozhodl pro dráhu profesionálního hudebníka. V roce 1856 odešel do švédského Göteborgu, kde působil jako učitel hudby a ředitel zdejší hudební společnosti. V roce 1861 se vrátil do Prahy, vyučoval zde hudbu a byl prvním kapelníkem Prozatímního divadla. Místa se vzdal až roku 1874 pro nemoc, která vyústila v naprostou hluchotu. V létě roku 1876 odešel do Jabkenic ke své dceři Žofii. Hluchota neochromila jeho tvůrčí schopnosti, nezatěžovaly jej už pracovní povinnosti, a tak se intenzívně věnoval komponování. V Jabkenicích vznikla téměř třetina jeho celoživotní tvorby, včetně řady významných děl.

Bedřich Smetana zemřel v Praze dne 12. května 1884.